Tohoto krásného letního dne a to 26. dubna 1986, se v Pripiati, několik kilometrů od Černobylu, slaví svatba, své ano si řeknou Anya a Piotr. Valery a jeho otec Alexei, který je mimochodem inženýrem v jaderné elektrárně Černobyl, sází jabloň. Po lese vykonává svou pravidelnou pochůzku, lesní správce Nikolai. Avšak v tomto poklidu dojde v elektrárně k havárii a Piotr je odvolán, k uhašení ohně. Už nikdy se však nevrátí. Ti, kteří byly zasaženi radioaktivní vlnou, jsou téměř k nepoznání. Probíhá urychlená evakuace lidí. Alexei raději zmizí, protože jej úřady odsoudí k umlčení. O deset let později. Město přízraků Pripiat, které opustili jeho obyvatelé, je zemí nikoho. Jsou to gigantické moderní Pompeje, které se tyčí na podivném turistickém místě. Anya je v této oblasti průvodkyní a Valery jde po stopách svého otce a nepřestává jej hledat. Svou zamořenou zahradu nadále udržuje Nikolai. Jsou zde ještě vůbec naděje na nový život?
